Lidé v hospicu už neběhají. Ty můžeš běhat za ně.

Jak? Je to velmi jednoduché. Zúčastníš se běžeckého závodu a za každého, koho necháš v cíli za sebou, věnuješ po závodě nebo na konci sezony 1 Kč na účet Hospicu v Mostě. Tvůj běh totiž dostane úplně jiný smysl a tvoje radost, že jsi předběhl X lidí a mohl jsi přispět na dobrou věc, trvá daleko déle, než pocit z dobře zaběhnutého závodu.

Vím, o čem mluvím. Za rok 2018 se mi podařilo předběhnout celkem 14 912 lidí – ve čtyřech závodech RunCzech. Letos běžím zase a hledám další lidi, kteří by spolu se mnou svým během pomohli Hospicu v Mostě. Hospic totiž nemá nadbytek financí. Vím to, protože tam od loňského roku pracuji.

Poběžte k nám na facebook

Aktuální informace, fotky závodníků, články o projektu najdete na našem facebooku.

Vaše fotky ze závodů nám můžete posílat do zprávy na fb, rádi je zveřejníme :)

Registrujte se a získejte dres

Při registraci uhradíte poplatek 500 Kč, který bude zálohou na Váš sponzorský dar.

Vyberte si jakýkoli závod

Běžet pro dobrou věc může opravdu každý. Závody můžete běhat po celé ČR a sami si zvolíte, které z nich poběžíte „pro hospic“.

Běhejte pro dobrou věc

Za každého, koho v závodě necháte za sebou, věnujete 1 Kč pro Mostecký hospic.

Registrujte se

XSSMLXL
Hospic Most, Svážná 1528AraGyn, Chomutov, Písečná 5549 (nad lékárnou)TRIFOR studio Chomutov, 5. května 3705prosím zaslat poštou
Vyplněním registračního formuláře účastník bere na vědomí, že jeho údaje poskytnuté v registračním formuláři budou zpracovávány pro účely veškeré manipulace potřebné pro účast žadatele na akci Běhám pro Hospic v Mostě. To znamená, že Běh pro Hospic v Mostě je zodpovědný za rozhodování o tom, jak jsou vaše informace používány v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů (GDPR).

Jak jsem začal běhat pro Hospic v Mostě

Koller

Jmenuji se Milan Koller, je mi 68 let a účastním se běžeckých závodů. Od loňského roku pracuji jako lékař v Hospic v Mostě. Rád bych finančně pomohl hospicu nejen v Mostě, ale pokud se tato akce podaří, chci se touto cestou podílet i na dalších projektech pro hospice v ČR. Celkem je jich 14 a žádný „netrpí“ nadbytkem financí. O tom možná mnoho lidí neví. A proč to tak je? To tedy také nevím a štve mi to.

Když jsem začal běhat pro hospic, začal jsem si uvědomovat, co je to štěstí. Štěstí.. že jsem zdravý, že po dvou operacích po srdečních arytmiích, všechno funguje, jak má a že mohu běhat. Štěstí.. že jsem došel do penze, skončil v ordinaci gynekologie a začal od začátku zas něco jiného. Našel jsem si úplně jinou profesi a to řidiče autobusu. A jezdím městskou a příměstskou dopravu v Mostě. A baví mne to. Začal jsem trénovat na maraton, první dva pokusy na maraton byly slabé, bylo to přes pět hodin. Další tři maratony už byly pod čtyři hodiny, půlmaratony průměrně za 1:50 hodiny. Pocity spokojenosti, radosti i štěstí, že se to vše podařilo… A přece ještě tam něco chybí…

Když jsem si v loňském roce vytvořil osobní rekord na maraton 3:46:40, na půlmaraton 1:45:28 a celkem na čtyřech závodech předběhl 14 912 běžců, má z toho jeden radost, ale ne pocit štěstí. A ještě se nabízí otázka. A co dál? Ještě rychleji? Ještě více závodů? Ještě? … Ještě? Život není závod, život není honba za štěstím.. a přeci to největší štěstí ke mně přišlo samo.

Až koncem roku, když jsem v podstatě náhodou začal pracovat zase jako lékař v hospicu, jsem si začal uvědomovat, co to štěstí je. Ano, práce v hospicu žádné štěstí bezprostředně nevyvolává, ale právě tam může pocit štěstí vznikat. Zde bych si dovolil použít jeden můj německý citát: „Es ist schwer über Hospiz zu erzählen, man muss das erleben.“ Jelikož letos na podzim mne čeká první pokus zkoušky na certifikát Goethe Institut C1 v Brně, pořád se točím s němčinou, učím se, učím, stala se mým dalším zdrojem radosti a štěstí… Ale zpátky k běhu, es geht darum, o ten jde.rum, o ten jde.

FAQ

Běhám pro Hospic v Mostě! - info@behamprohospic.cz